Památka, která stále žije

Hotel International je dodnes bezpochyby jednou z nejvýznamnějších staveb stylu socialistického realismu v České republice. Vznikal v bouřlivém politickém období 50. let, kdy po únorovém převratu převzali v celé zemi moc komunisté. Režimní styl této doby se objevuje i v architektuře hotelu, přesto však nelze říci, že by šlo o stavbu architektonicky špatnou či řemeslně nekvalitní. Naopak, hotel International tvoří dominantu pražských Dejvic a skrývá velmi cenné dobové interiéry.

Původně však budova nebyla určena k hotelovým účelům, soudruzi totiž zamýšleli postavit ohromující ubytovnu pro vojáky a generály. V průběhu projektu ale začalo být jasné, že armáda tolik bytů pro své vojáky nepotřebuje, proto bylo rozhodnuto upravit ubytovnu na hotel. Jeho stavba měla ztělesňovat sílu nového režimu, proto byl vyprojektován vskutku ve velkém stylu. Na dlouhá desetiletí šlo zároveň o nejvyšší budovu v Praze.

Chlouba socialistického stavitelství

Hotel se stavěl v letech 1952 až 1956. O průběhu budování se sice obsáhle referovalo ve všech dobových médiích, přes veškerou propagandu jej ale obyvatelé Prahy příliš v lásce neměli. Československá architektura padesátých let hledala inspiraci zejména v historických slozích, tvarosloví hotelu je tak ovlivněno českou renesancí a částečně i klasicismem. Z renesance pak vycházejí například sgrafita na fasádě.

I přes politické konotace se jedná o jednu z nejzajímavějších budov své doby a dodnes je zcela unikátní i množstvím zachovaných původních prvků, zejména umělecké výzdoby. Ta měla odkazovat nejen k národní historii, ale také k hojnosti, žním či přírodním motivům. Velmi často se ve výzdobě opakují motivy lipového listu jakožto národního stromu, či vinné révy, vzhledem k naší středověké vinařské historii. Na vybavení spolupracovali přední výtvarníci, a tak je hotel dodnes jedinečnou ukázkou vyspělosti československého designu a řemesla v poválečných letech.

V hotelovém lobby si nelze nevšimnout gobelínu zobrazujícího pražské panorama včetně nechvalně proslulé sochy Josefa Stalina. Tu vztyčili v roce 1955 na pražské Letenské pláni, ovšem již po smrti diktátora, kdy jeho kult postupně upadal. V roce 1962 byla socha potají odstřelena a zároveň na příkaz politbyra zamalována na většině obrazů i fotografií. I proto je velkou zajímavostí, že právě v lobby hotelu International zůstala ponechána.

Bar Louise Armstronga

Louis Armstrong byl jedním z nejvýznamnějších zahraničních hostů hotelu. V roce 1965 přijel na návštěvu Prahy se svou manželkou, aby zde vystoupil na koncertě v pražské Lucerně. Strávil zde deset dní, kdy obdivoval krásy naší metropole. Jako pocta byl po něm později tento hotelový bar pojmenován.

Hvězda na špičce budovy

Nepřehlédnutelnou dominantou je pěticípá hvězda na samém vrcholu hotelu, ovšemže původně rudá, z rubínového skla. V turbulentních 90. letech 20. století byla nahrazena obyčejnou plechovou hvězdou barvy zelené a poté nynější žluté. Její plochá část je nastavena tak, aby na jedné straně ukazovala směrem k Moskvě, na druhé straně pak na Pražský hrad.

Protiatomový kryt v podzemí

Jako jiné hotely, nemá International 13. patro, zato má patra v podzemí, kde se mimo jiné skrývá protiatomový bunkr. Ten měl v případě nouze pojmout až několik stovek lidí, především z řad vysoce postavených důstojníků a státních představitelů.